Do objektu československého pavilonu vkládáme jasnou a čitelnou strukturu.
Nová architektura ve stávající struktuře ukazuje novou perspektivu.
Používáme klasické architektonické prvky - rastr, plocha a amfiteátr. Pracujeme se zářivým světlem a hlubokou tmou.
Vložená konstrukce utváří v pavilonu dva světy - jak formálně, tak pocitově.
V prvním světě vnímá návštěvník prostor z bezprostřední blízkosti, uvědomuje si každou část konstrukce, cítí tektoniku
místa. Ve druhém pociťuje volnost, světlo a intenzitu prostředí.

Spodní část konstrukce symbolizuje pilíř vzdělání. Návštěvník prochází jasně definovaným rastrem danosti, svoji cestu
si však volí sám. Otočné panely mění dispozici prostoru po průchodu každého jednotlivce, divák se tak stává součástí
procesu změny. Dochází k interakci mezi jednotlivými návštěvníky a prostor se proměňuje na základě vzájemné
vstřícnosti a ochoty kooperace návštěníků.
Perspektivní schodiště vtahuje do světla. Nevím, kam jdu, a nevím, jak se vypořádám se svou zkušeností. Výstup na
horní platformu je vydechnutím, které návštěvníka přenese do volného prostoru. V amfiteátru se jeho pohled na prostor
mění, vnímá intenzivní místo v odlišné, nové perspektivě. Nahlíží přes okraj.

collab collcoll