Malý Buquoyský palác

První zmínka o Malém Buquoyském paláci pochází z 16. století. Poslední dílčí rekonstrukce proběhla v 90. letech necitlivým způsobem. Většina původních barokních prvků byla zničena, deponována nebo zakryta novými pochybnými pseudobarokáliemi devadesátých let. Primárním úkolem je analýza stavu a jednotlivých přístupů. Hledám balanc mezi historií a soudobými architektonickými vstupy. To vše v úzké debatě s diplomatickým servisem, památkáři a projekční firmou. Přicházím s tématy komplexních zásahů, trvám na důležitosti zapracování detailů, vzorků, prověření historických postupů. Snažím se navrhovat řešení jednoduše, ale nehledám nejjednodušší cesty. Učím se diplomatickému řemeslu přímo od zadavatele, tj. diplomatického servisu, a v roli architekta se stávám někdy mediátorem a jindy motivátorem jednotlivých profesantů.
Po zjednodušené prováděcí dokumentaci nastává rozhodující doba kontrolních dnů na staveništi. Pravidelné konzultace s dodavateli, budování sebedůvěry a respektu u stavbyvedoucích. Snažím se posouvat zažitá paradigmata, kde se hledí primárně na ekonomicko-časový rámec zakázky a architektura je vnímána jako jakási nadstavba. Trvám na nekonečném vzorkování a řemeslně správně dokončených detailech, které byly mnohdy pro zaběhlou stavební firmu nevšední. Počáteční nervozitu střídá vnitřní klid a já se těším na každý další stavební adrenalin. Učím se držet daného budgetu v rámci možností změnových listů. Z napjatého prostředí se postupně stávají příjemně strávené společné dny na stavbě. Po třech letech práce se do paláce stěhují první zahraniční diplomaté.

foto: Alexshootsbuildings